Prokletí impéria

Ukrajina, Polsko a scestí ruských dějin

Martin Schulze Wessel


Fundovaná práce předního německého historika si klade za cíl osvětlit z historického hlediska současnou ruskou agresivní válku a protizápadní postoje s jejich dějinnými kořeny. Sleduje dynamiku budování ruského impéria za posledních zhruba tři sta let, tj. od doby Petra I. Centrem jejího zájmu jsou rusko-ukrajinsko-polské vztahy, respektive konfrontace ukrajinské a polské státnosti s ruskou expanzí na západ. Nejde však o studii nějakých lokálních konfliktů – autor je zasazuje do širších evropských souvislostí a souhry, spolupráce či konkurence hlavních mocností; zvláštní pozornost přitom věnuje dlouhodobé kooperaci Ruska a Německa, jejíž neblahé důsledky byly patrné až donedávna.

Dvanáct dnů

Příběh maďarského povstání 1956

Victor Sebestyen


Čtivá a působivá monografie o brutálně potlačeném maďarském povstání začíná rokem 1944 a historii dvanácti revolučních dní, v nichž spočívá těžiště knihy zasazené do celosvětového dobového kontextu, dovádí až k dnešní době. Známá i méně známá fakta kombinuje tak, že četbu ocení každý zájemce o historii dané doby a oblasti. Kniha obsahuje rovněž nově vydané oficiální dokumenty a archivní materiály, rodinné deníky a svědectví očitých svědků.

Autobiografie jednoho pařížského domu

Příběhy, osudy a deportace 1942–1944

Ruth Zylbermanová


V pařížském 10. obvodu na ulici Saint-Maur stojí činžovní dům číslo 209, ve kterém od padesátých let 19. století žijí rodiny řemeslníků a dělníků, přistěhovalců z východní a jižní Evropy. Vyrůstaly tu další a další generace, vznikaly tu lásky a přátelství a každodenní život tu pravidelně přerušovaly katastrofy a násilí 20. století. Ve čtyřicátých letech odsud byla deportována řada židovských rodin včetně devíti dětí, jejichž osudy jsou centrem autorčina velkolepého prozaického svědectví o paměti míst a neviditelných vláknech, která spojují živé a mrtvé.

Antikomunistické manifesty

Čtyři knihy, které formovaly studenou válku

John V. Fleming


Předmětem fundované a čtivé Flemingovy práce je čtveřice vlivných knih, které formovaly studenou válku: Tma o polednách (1940) maďarského novináře a intelektuála Arthura Koestlera, Ze tmy (1941) německého námořníka a dělnického aktivisty Jana Valtina, Zvolil jsem svobodu (1946) sovětského inženýra Viktora Kravčenka a Svědek (1952) amerického žurnalisty Whittakera Chamberse. Všichni autoři byli pravověrnými komunisty, které trpká deziluze přivedla k odklonu od jejich ideologie; všichni o tomto zvratu napsali emotivní svědectví.

Co skrývá Jeruzalém

Pohřbená historie nejvíce znesvářeného města světa

Andrew Lawler


Kniha sleduje mnohovrstevnatou historii objevování jeruzalémského podzemí od poloviny 19. století až do současnosti; podzemí, ve kterém je ukryto pět tisíc let existence biblického města. Plastické a poutavé líčení archeologických počinů a jejich politických, kulturních a náboženských dopadů podává autor s důkladností historika a vypravěčským darem zkušeného žurnalisty. Příběh města propletený ve všech civilizačních rovinách, od náboženského zápalu přes národnostní a mocenské zájmy až po zeměpisné podmínky, vypráví autor s maximálně nezúčastněným odstupem. V historickém popisu války – vzato obrazně i doslovně – o duchovní a kulturní dědictví křesťanů, muslimů a Židů nestraní nikomu.

Státní převrat [2., opravené vydání]

Praktická příručka

Edward N. Luttwak


Kniha vyšla poprvé v roce 1968 a způsobila senzaci, protože krok po kroku vysvětlovala čtenářům, jak svrhnout vládu. Autoritářské režimy celého světa začaly v reakci na šíření knihy uvádět v chod preventivní opatření, která by zabránila popisovaným strategiím státního převratu. V roce 2016 vydal autor druhou, přepracovanou verzi, aktualizovanou pro 21. století. Uvažuje v ní například o zranitelnosti i těch nejstabilnějších demokracií západního střihu v období delší ekonomické krize.

Odnes můj žal

Katěrina Gordějevová


Ruská nezávislá novinářka a válečná reportérka v souboru mimořádně působivých reportáží zachycuje osudy lidí těžce poznamenaných válkou na Ukrajině. Na své knize začala pracovat hned po 24. únoru 2022 a poslední zaznamenané události se odehrávají v únoru 2023.

Dějiny a doba postfaktická

Eseje, úvahy, glosy

Igor Lukeš


Igor Lukeš ve svých textech nabízí dva póly svého pohledu – historii a politiku. Studuje české dějiny 20. století s jejich katastrofami a mýty a dnešní politické problémy u nás, ve Spojených státech, Rusku a v globální rovině. Vychází z toho, že z dějin můžeme čerpat poučení. Historie se sice neopakuje, ale při dostatečně kritickém a hodnotově založeném pohledu můžeme odhalit vlastní chyby a stereotypy, nalézt paralely mezi současností a minulostí, které nejsou na první pohled zjevné.

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek