Román se odehrává v době velkého ukrajinského hladomoru z let 1932 a 1933. Příběhem provázejí tři postavy – Dusja, Svyryd a Solja –, jejichž osudy, které se na první pohled zdají protikladné, se postupně propojují a gradují spolu s vrcholícím hladomorem. Vedle tří dějových linií hlavních postav nastiňuje autorka i kontrast vymírající tradiční vesnice a utlačovatelského sovětského systému.
Vespod
Předprodej pro registrované zákazníky probíhá na našem eshopu.
Velice působivá próza rozplétá příběh, v jehož centru stojí trojice dívek – dospívající Élisabeth v roce 1963 na francouzském maloměstě poslouchá pod kavárenským stolkem hovory dospělých v den pohřbu své starší přítelkyně Thérèse a při tom si čte deník Henrietty psaný zhruba dvacet let předtím. Na povrch postupně vyplouvají tajemství držená v poválečných maloměstských poměrech pod pokličkou. Pozvolna a velmi nenápadně se v samém závěru odkrývá velký a tragický příběh zrady, kolektivní viny a kolaborace.
Autobiografie jednoho pařížského domu
Příběhy, osudy a deportace 1942–1944
V pařížském 10. obvodu na ulici Saint-Maur stojí činžovní dům číslo 209, ve kterém od padesátých let 19. století žijí rodiny řemeslníků a dělníků, přistěhovalců z východní a jižní Evropy. Vyrůstaly tu další a další generace, vznikaly tu lásky a přátelství a každodenní život tu pravidelně přerušovaly katastrofy a násilí 20. století. Ve čtyřicátých letech odsud byla deportována řada židovských rodin včetně devíti dětí, jejichž osudy jsou centrem autorčina velkolepého prozaického svědectví o paměti míst a neviditelných vláknech, která spojují živé a mrtvé.
V osamění
Psychologická noir próza s kriminálním motivem líčí poválečné Los Angeles a život vyšší střední třídy. Ústřední postavou je bývalý válečný pilot z druhé světové války Dix Steele, žijící z peněz svého strýce. Zprvu se zdá, že pouze přehnaně pečuje o svůj zevnějšek a klade velký důraz na vlastní důležitost. Avšak po setkání s bývalým válečným kamarádem Brubem a jeho manželkou Sylvií a po seznámení s herečkou Laurel se ukazuje, že jen těžko ovládá agresivitu a nevraživost vůči vlastnímu osudu…
Kůže
Román Kůže mladé ruské spisovatelky Jevgenije Někrasovové je příběhem dvou žen, černošské otrokyně z amerického Jihu a ruské nevolnice, jejichž osudy se prolnou.
Na americkém Jihu se narodí otrokyně Hope, kterou se její matka snaží ochránit před stejným osudem, jaký potkal ji. Jsou od sebe ale odtrženy a nový majitel Hope odváží z kontinentu. Na Rusi se v nevolnické rodině narodí Domna, kterou jako nejmladší dceru rodina piplá a rozmazluje. Jednoho dne pro ni najednou přijede povoz – majitel ji prohrál v kartách.
Odnes můj žal
Ruská nezávislá novinářka a válečná reportérka v souboru mimořádně působivých reportáží zachycuje osudy lidí těžce poznamenaných válkou na Ukrajině. Na své knize začala pracovat hned po 24. únoru 2022 a poslední zaznamenané události se odehrávají v únoru 2023.
Rána
Rána je prozaický debut básnířky Oksany Vasjakinové. Jedná se o dokumentární, autobiografický text, který se odvíjí kolem autorčiny cesty s matčiným popelem z Volgogradské oblasti na rodnou Sibiř. Z Volgogradu do Moskvy, z Moskvy do Novosibirsku a Irkutsku letadlem s přestupy a poté čtrnáct hodin autobusem přes tajgu do malého městečka Usť-Ilimsk, ve kterém jako by všechny cesty končily.
Král Sobol aneb putování Mórice Beňovského
Námětem románu jsou životní osudy světoběžníka a osvícence slovenského původu Mórice Beňovského (1746–1786). Autor se inspiroval jeho rozsáhlými paměťmi, sepsanými v osmdesátých letech a vydanými poprvé v roce 1790, kdy se staly světovým bestsellerem.
Život za život
Kniha vyšla ve Velkém knižním čtvrtku 23. března 2023
Po ranním výletu k moři má skupina mladých surfařů nehodu v dodávce, která se pro jednoho z nich stává smrtelnou. Jeho rodiče se musí vyrovnat nejen s faktem, že syn se nachází na přístrojích ve stavu mozkové smrti, ale jsou zároveň postaveni před těžkou volbu – zda svolit k transplantaci orgánů a pomoci tak zachránit životy jiných.
Výpravy na Východ [2. vydání]
Pro velký úspěch již ve druhém vydání vychází proslulé svědectví sira Fitzroye Macleana o jeho diplomatickém a vojenském působení mezi lety 1937–1945. Macleanovo dobrodružné vyprávění, podané s nezaměnitelným vtipem a osobním šarmem, posloužilo jako jeden ze vzorů pro Flemingovu sérii románů o Jamesi Bondovi.
Zbloudění
Jedné noci v Paříži zazvoní telefon. Adam se dozví, že jeho nejbližší přítel z mládí umírá. Rozhodne se okamžitě odjet do své domoviny, které se po dlouhých dvacet pět let vyhýbal. Jako exulant žil ve Francii pohodlný život respektovaného historika – sice v cizině, ale v bezpečí. V jeho rodném Libanonu zatím zuřila občanská válka a škody, které napáchala na místní společnosti, Adama při návratu domů rychle doženou.
Pozdní navrátilec
Novely a povídky
Mavis Gallantová se narodila v Kanadě a žila ve Francii, kde v roce 2014 zemřela ve věku 91 let. Celý svůj život se věnovala téměř výlučně jedinému žánru, povídce, a prvním místem jejich vydání byl takřka výhradně časopis The New Yorker. Ve svých stručných, břitkých prózách autorka skloňuje téma emigrace – vnitřní i vnější. Jelikož sama strávila většinu života mimo rodnou zemi, má pro vykořeněné a osamělé postavy svých povídek hluboké, lidské pochopení. Zároveň ale se smyslem pro zkratku a ostrou ironií prolamuje konvence a ustálené formy žánru.