(*1963)
Jacques de Saint Victor je francouzský historik práva a politických idejí, vysokoškolský profesor a literární kritik. Svou kariéru začal jako právník a přednášející na Sorbonně, poté se stal novinářem v deníku Figaro Économie. V roce 1996, po získání doktorátu z dějin práva, začal pracovat na univerzitě a zároveň zůstal spisovatelem listu Figaro littéraire.
Je autorem řady knih o dějinách politických idejí, včetně liberálního myšlení, krize demokracie a populismu, právních systémů a organizovaného zločinu, členem redakční rady a spolu-šéfredaktorem časopisu Cités a členem redakční rady Revue des Deux Mondes. Od roku 2009 působí jako profesor na univerzitě Paris 8 Vincennes–Saint-Denis. Ve svém výzkumu se zaměřuje také na právní dějiny globalizace. Kromě toho Jacques de Saint Victor působí jako hostující profesor na Università degli Studi Roma Tre. Je členem Francouzské asociace historiků politických dějin (AFHIP) a Asociace historiků právnických fakult.
Mezi jeho známé práce patří Couple interdit (2006, Obcování zakázáno), Critique des nouvelles servitudes (2007, Kritika nového otroctví), Via Appia, Voyage sur la plus ancienne route d’Italie (2016, Via Appia. Pouť po nejstarší cestě v Itálii).
Tituly: