(1934–2024)
Maryse Condéová se narodila v guadeloupském Pointe-à-Pitre. V šestnácti letech odjela do Paříže studovat na Lycée Fénelon a poté na Sorbonně, kde se zabývala antilskou literaturou. Se svým prvním manželem, hercem Mamadou Condém, v šedesátých letech odjela do africké Guiney, kde vyučovala francouzštinu, později žila v Ghaně a v Senegalu.
Debutovala v roce 1976 knihou Hérémakhonon, svébytným příběhem o návratu emigrantky do rodné Afriky. Vydala na dvacet románů, ve kterých se vrací k tématu rozporu mezi osobní zkušeností a zkušeností kolektivní, k dějinám kolonizace a otázkám emancipace. Ironicky přitom rozbíjí nejrůznější klišé, která kolem těchto témat vytvořily ideologické boje, a napíná čtenáře hrou s různými možnostmi čtení svých příběhů.
Získala literární ceny Marguerite Yourcenarové a Francouzské akademie (bronzová medaile za román La Vie scélérate). Ve Spojených státech amerických byla v roce 1993 první ženou, která získala cenu Puterbaugh za celoživotní dílo. V roce 2018 jí byla udělena alternativní Nobelova cena. Od začátku osmdesátých let učila na předních amerických univerzitách, zejména na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Cestovala mezi Spojenými státy, Guadeloupem a Francií, kde prožila svá poslední léta.
Tituly: