(1927–1971)
Václav Polívka se narodil v Praze do rodiny překladatelky a ministerského rady. Vyrůstal v Jiřské ulici na Pražském hradě. Od malička miloval klasickou hudbu a byl talentovaným klavíristou a violoncellistou. Kromě toho si také vedl podrobný deník, jehož část z let 1945–1948 objevily jeho děti na půdě rodinného domu po Polívkově smrti.
Po absolvování Vančurova gymnázia na Smíchově začal Václav Polívka studovat lékařství. Se svým nejlepším přítelem absolvoval v letech 1946 a 1947 dva letní pobyty ve Skandinávii, které ho silně ovlivnily a během nichž se seznámil se svou budoucí ženou. Když komunisté převzali v zemi moc, rozhodl se Václav Polívka pro emigraci. Na jaře 1948 si za peníze z prodaného violoncella opatřil falešný pas a vycestoval do Dánska. Později se usadil v Norsku, kde dokončil studia medicíny a působil jako lékař se specializací na plicní choroby. Emigrace ho navždy poznamenala – situaci v Československu sledoval s hořkostí i opatrnými nadějemi, které definitivně zpřetrhal rok 1968. V roce 1971 Václav Polívka v pouhých čtyřiceti čtyřech letech zemřel na rakovinu.
Tituly: