Podíl klimatických změn a epidemií na zániku římské říše
Pozoruhodná studie toho, jak ničivé pandemie a přírodní katastrofy zpustošily rozsáhlou římskou říši a přispěly k pádu nejmocnější civilizace starověku. Dějepisci jsou po staletí fascinováni strmým pádem římské civilizace. Kyle Harper ve své knize poprvé klade důraz na úlohu, kterou při něm hrály klimatické změny a velké epidemie.
Pomocí moderních vědeckých metod a dat z „přírodních archivů“, tedy z ledovcových jader nebo sekvenování DNA, Harper odhaluje, že osud Říma nebyl psán pouze jeho politiky, vojáky a okolními barbary, ale že k němu přispěly i sopečné erupce, sluneční cykly, klimatická nestabilita či devastující účinky rychlého šíření virů a bakterií, které umožnila pokročilá římská infrastruktura. Kolaps Říma byl totiž podle autora zejména triumfem přírody nad lidskou společností.
Ve druhém století, na vrcholu své síly, byl Řím neporazitelnou supervelmocí. O několik století později byly všechny jeho zdroje vyčerpané a říše se topila v politickém chaosu. Kniha popisuje boj Římanů s neustále se zhoršujícími výkyvy podnebí a opakovaně propukajícími epidemiemi pravých neštovic, dýmějového moru a jiných nakažlivých chorob, kterým obležená říše nemohla odolávat navěky. V Harperově břitké reflexi vztahu lidstva a planety slouží Řím jako memento toho, že dějiny naší civilizace jsou klimatickými vlivy a evolucí bakterií psány v mnohem větší míře, než si ještě dnes dokážeme přiznat.
Kniha vychází v překladu Jana Petříčka.
Běžná cena tištěné knihy 498 Kč, v našem e-shopu nyní s předvánoční 50% slevou 249 Kč.
Cena e-knihy 288 Kč.
O knize napsali:
Pohled na pád Říma z jiného úhlu, který nereflektuje jen vojenský a sociální kolaps a zabývá se vztahem člověka a životního prostředí. … Z tohoto významného vědeckého počinu, který účinně propojuje přírodní, společenské a humanitní vědy, lze načerpat mnohé.
Kirkus Reviews
Harper … shromáždil přesvědčivé důkazy o tom, že Řím zanikl především z přirodních příčin – v důsledku pandemických nemocí a nestabilního klimatu. … O klimatických změnách a chování choroboplodných mikrobů toho víme neskonale více než naši dávní předkové. Možná máme šanci vyhnout se osudu Říma, pokud si vezmeme skutečné ponaučení z jeho pádu.
Madeline Ostranderová, Undark Magazine
Harperova studie je ukázkou neuvěřitelné erudice autora a velmi aktuálním varováním dějin před úžasnou, tísnivou silou přírody.
P. D. Smith, The Guardian
Vynikající nová kniha… Harper napsal podivuhodnou, odborně založenou práci, která využívá exaktní data a současné metody k objasnění záhad starověkých dějin.
Noel Lenski, Times Literary Supplement
Autor: | Kyle Harper |
Originální název: | The Fate of Rome. Climate, Disease, and the End of an Empire |
Počet stran: | 408 |
Rok vydání: | 2022 |
Číslo vydání: | 2. |
Číslo publikace: | 12. |
Překladatel: | Jan Petříček |
ISBN: | 978-80-88411-03-1 |
Vazba: | brožovaná s klopami a páskou |
Tisková zpráva:
Pád Říma – studie osudu dávné civilizace exaktním pohledem současné vědy
Obálka knihy ke stažení:
Kyle Harper – Pád Říma. Podíl klimatických změn a epidemií na zániku římské říše
Titul v médiích:
Putování Římem s PODCASTEM Přepište dějiny, Martin Groman a Michal Stehlík spolu s Martinem C. Putnou: Pád Říma (10. 7. 2024)
RECENZE v měsíčníku DĚJINY A SOUČASNOST, Ivo Štefan: Pád Říma, recenze POZDNÍ ANTIKA (duben 2024)
RECENZE v týdeníku FORUM: Kyle Harper: Pád Říma: Podíl klimatických změn a epidemií na zániku římské říše (16. 12. 2021).
RECENZE na stavitele-katedral.cz: Pád antického Říma přivodila především pandemie a klimatické změny (16. 12. 2021).
RECENZE v Lidových novinách: Klima a nemoci formují osud lidstva (4. 12. 2021).
RECENZE v časopise Vesmír: Kyle Harper: Pád Říma (4. 4. 2022).
ČLÁNEK v Učitelských novinách: Římská říše nezanikla naráz (3/2022).
POŘAD Ex Libris ČRo Plus: Proč skončila Římská říše? Potýkala se s klimatickou změnou a nemocemi, píše Kyle Harper v Pádu Říma (22. 2. 2022).
KNIŽNÍ TIPY na Klubu knihomolů: Dějiny – fakta, nové pohledy (13. 1. 2022).
RECENZE v časopise Ekonom: Pád Říma: Když byli mikrobi silnější než armády (6. 1. 2022).